Povídání (d)o větru

18. květen 2012 | 21.49 | rubrika: Kapky rosy

Kdysi jsem četla o tom, že dobře psát znamená psát s lehkostí. Vynechávat všechna nadbytečná slova, věty, odstavce.

A pak mi došlo, že dobře psát, pro mě znamená být sama. Pro ten chabý počet slov jsem byla osamělá. Nechyběli mi přítelé, rodina, blízkost, mně chyběla slova.

Nic jsi nevysvětlil, nic jsi neřekl.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x) | přečteno: 38x

Výkřik z jukeboxu

5. květen 2012 | 02.25 | rubrika: Kapky rosy

Máme jeden oblíbený podnik v srdci města. Chodím tam již od svých středoškolských let a upřímně jej mám ráda. Je vždy absolutně zakouřený, šedivý a tmavý. Na prstech mí zůstavají černé šmouhy, dát si tady víno je odvážný čin a i přes to všechno je to má srdeční záležitost. Můžete si tu koupit nejlepší tyčinky, můžete konverzovat i snít, vše pod jednou střechou s bandou ztroskotanců.

Začínám

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 83x

I wish...

31. prosinec 2011 | 16.34 | rubrika: Kapky rosy

... you had a favourite beauty spot
that you loved secretly
'cause it was on a hidden bit
that nobody else could see

(Kate Nash - The Nicest Thing)

A Vám přeji:

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 83x

Pudr a doušky vína

20. duben 2011 | 18.47 | rubrika: Kapky rosy

Na krajkách černého prádla sedá prach. Voní rozkvetlé třešně, tak proč to spolu nesouvisí?

Písmenka, v níchž se skrývá láska. Tiché mlčení, tak proč to spolu nesouvisí?

Usměv proniká do srdce. Řek slz klenoucí se v údolí, tak proč to spolu nesouvisí?

Částečky puzzle neschopné zapadnou jeden k druhému. Hodilo by se to?

Hrneček kakaa bez ouška, takhle to má být?

Řekni, vážně?

Řekni, proč?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x) | přečteno: 25x

V raním šálku

25. leden 2011 | 22.03 | rubrika: Kapky rosy

Okamžiky topící se v hrncích s ranním čajem jsou plné očekávání, zda právě dnes se opět potkáme. Dva téměř neznámí, na anonymních chodbách, které nestárnou. Míjíme se s úsměvem na rtech, psáváš mi o kouzelnostech.

Jsem ti vděčná. Za dny, kdy si uvědomuji jak malicherné maličkosti dělají největší radost, za dny provoněné novými učebnicemi

komentáře (7) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 106x

*O smíchu*

14. prosinec 2010 | 15.36 | rubrika: Kapky rosy

Je možné zachytit realitu v celé její kráse slovem? A dvěmi?

Jak mám vyjádřit všechen ten zmatek oplétající kouzelností prstýnky mých vlasů? A jde to?

Pletou mi hlavu. Dokola. Nevím, kdo z nich by to měl být.

Jedno milé mládě, dávno známý rytíř, barevně chladný malíř, či sucharský pozorný medik?

A chtěli by to také tak?

A pak že to mají holky lehké! *smích*

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (2x)

Doufání ve velkolepost

26. listopad 2010 | 22.27 | rubrika: Kapky rosy

Mám oblíbenou písničku, příchuť zmrzliny i druh humoru. Čas od času se mé preference mění jen jedna přetrvává již staletí mého života. Město. Dobře známé, obrovské, plné špinavých ulic i do nebe sahajících krás. Voní po drahých restauracích v centru i levných občerstveních, ve vzduchu je cítit vlhkost řeky. Nejezdím tam často, snad proto je mi tak vzácné. Ty dlouhé

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 45x

Už dávno

13. listopad 2010 | 18.30 | rubrika: Kapky rosy

"Ty jsi mi říkal: "Neboj, malá, to víš, že ti budu psát."

No, tak jsem to tak brala a teď už máme listopad. "

(Radůza - Nebe, peklo, ráj)

Chybíš mi, co víc k tomu mám říct.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 75x

Slovo na pět písmen

25. říjen 2010 | 08.47 | rubrika: Kapky rosy

Jakým slevem se dá vyjádřit láska a dny plné kouzelnosti?

Hřejivým pocitem v břiše plném motýlů, kýčovitostí velkolepých výhledů, čokoladovými pralinkami, nejistotou, chutí se v jednu chvíli usmívat a plakat zároveň, pocitem, že už nic jiného nechcete.

komentáře (5) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 105x

O věcech

23. říjen 2010 | 20.24 | rubrika: Kapky rosy

Těžko se o tom píše. Bláznivá nejistota, která bolí. Body čekání se vám vpíjejí pod kůži, tvoří obrazce - boje. Před vrcholem se vzdáváme nejčastěji. Odkládáme kulmy a rtěnky a stáváme se obyčejnými dívkami. Je možné ukazovat pravou tvář a zářit? Vážně je to to nejlepší, co mohu udělat?

Jsem unavená a bojím se, provádím nebezbečné kousky a tajně jezdím sama vlakem. Připadám si tak, jako

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 54x