O lesních láskách

24. srpen 2010 | 20.56 |

Uznávám, neukazuji se tu příliš často. Mám pro to ale několik věrohodně skvělých výmluv, které nejen omlouvají, ale také mě zpětně nutí k malým i větším pousmáním. Bylo to báječné období. Nabité až k prasknutí. Ráno se vyhrabete z peřin a celý den nemáte čas se pořádně z hluboka nadechnout. Dny plné rušného prachu a přecpaného mhd pak kombinujete s chvílemi provoněnými horskou loukou a jeho vůni, která mě ještě doteď šimrá v nose.

Teď přichází období nevědomosti. Co dál? A co on? Tu vůni cítím všude. Každý můj pór si ji přesně vybavuje a netouží po ničem jiném, než položit si hlavu na jeho široké rameno. Byl chytrý a okouzlující, takoví už studenti medicíny bývají. Byl starostlivý a mile mě bránil, před křivdou okolního světa. Dva týdny bez mraků a cizích lidí. Ty krásy dní, kdy jsme chodili na borůvky a on se pořád jen učil. Ty střípky vzpomínek na taneční odpoledne uprostřed chaty. All you need is love. Je to pravda pravdoucí, ikdyž vím, jak neměl rád cizí jazyky. Naschvál jsem s ním mluvila anglicky a křičela francouzsky, psala na zrcadlo vzkazy v ruském jazyce a doufala, že je pochopí. A on? Jen studoval a studoval. Čas od času dělal až příliš velkého hrdinu a věděl všechno o bájích starověkého Řecka. Hráli jsme v kostky a okusovali zbytky vánočního cukroví, domlouvali si cesty do exotických krajů. A tohle všechno se pak najednou rozplynulu. Zůstala mi jen pouhá zpráva. Dopis, kropený mým steskem, psaný jeho perem nic víc. A jedna sms s přáním krásných snů.

A víte co je na tom všem děsivě nejlepší? Že mi to příliš nevadí (tedy zatím). Jsem optimista věřící v blízká opětovná setkání. Vždyť bych jinak byla ochuzená. Jak prázdně bych se cítila bez vědění, jak skvěle chutná malinová pusa. Nesmyvatelné stopy v nás jsou cennější než vztek a žal, když věci končí. A končí vlastně? Začínáme od znova. Já a on, on a já. Já malá holka a on? Mile sucharský egoista, který se příliš nerad hádá. Snad dočkám se těch vytoužených cest do Arles a ještě dál. Protože on je zrcadlem mé duše. Rád kombinuje sladké a slané a po večerech se tajně modlívá za další krásný den. Má stejný názor a umí mile psát.

V koutu duše vím, že tohle přece nekončí. A kdyby se to náhodou dělo, pořád mám v zásobě tajná kouzla. Milost, pochopení, podporu, úsměv. To jsou mé zbraně do nové bitvy. Bitvy o nejlepšího přítele, o nekonečné prázdniny, o milence.

Vlastně to asi není období nevědomosti. Bude to období pevné vůle a jasně stanovenýh cílů. Jsem totiž vytrvalec, dokážu uběhnout maratón a život by přece měl být během na dlouhou trať nemyslíte?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: O lesních láskách dreamy (alenka) 25. 08. 2010 - 09:39
RE(2x): O lesních láskách sophie 25. 08. 2010 - 11:57
RE: O lesních láskách es. 30. 08. 2010 - 00:56
RE(2x): O lesních láskách sophie 19. 09. 2010 - 14:08
RE: O lesních láskách kate 02. 09. 2010 - 18:44