Třeba zas, opět, kolem světa a nazpátek

10. leden 2010 | 22.05 |
  • Třeba pořád oba sníme - a já stokrát víc.
  • Třeba mě nezebe jen sníh - spíš ten chlad na duši.
  • Třeba na ni hrozně žárlím - raději bych nechtěla.
  • Třeba si tě jednou zase vysním.
  • Třeba tajně myslíš na vůni moře - já vím, je to zatraceně dávno.
  • Třeba si všechno jen nalhávám - občas tohle příliš pomáhá.
  • Třeba jsi jednou z těch vloček sněhu padající na můj promrzlý nos.
  • Třeba je ta písnička vážně pitomá.
  • Třeba se přání plní - jedno za druhým.
  • Třeba tě zas jednou potkám - v Paříži i v obývacím pokojí.
  • Třeba se názory nemění.
  • Třeba jsi to všechno neslyšel.
  • Třeba se to povede - a nebude to příliš složité.
  • Třeba budu tvou Galou - i když mám trochu jiný výraz v obličeji.

Zas jednou a znova, nastokrát a navždy. Neumím často čekat v ukrutném mraze zimních bodavých slov.

V pokoji mám malířský stojan s vůni terpentínu, vázy kytic pletoucí se pod nohy, čokoládové bonbóny a řádný chaos - ten, co by jsi nejraději vypudil ze svých životů, a přes to všechno mi tady chybíš. Nikdo mi neohřívá prokřehlé nohy, nikdo mi nenabízí kus svého já a široká ramena k tomu.

Matně si pamatuju pravost všeho kolem, naprosto přesně mi chybíš.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře