Třeba poslední

1. červenec 2012 | 02.09 |

Někdy, když je horko k zalknutí ani nemáte chuť vyjít z domu. Pak jsou dny, kdyi přesto vše riskujete spáleniny od sluníčka a hodiny horka, protože jsou věci, co se neopakují. Ten odlehčený přátelský smích, který vám dá najevo, že nejste sama, ikdyž neřeknete ani slovíčko.

Abych to uvedla na pravou mírou... Jsem šťasná. Mám nejlepší kamárdku, která je k nezaplacení. A když říkám k nezaplacení, tak to myslím opravdově. Mám školu a růžové plány a plné hrsti zábavy. Mám rodinu, své koníčky a potají si nalhávám hlouposti a v noci chodím na velké lžíce zmrzliny. Mám vše a pak si uvědomím, jak moc mi chybíš.

Já vím, je fajn, že jsi ji vzal. Držel jsi ji za ruku a choval se jako tenkrát ke mně a já vím, mělo by to být za mnou. Jen občas není. Chtěla bych obejmout a vážně to prožívat, protože občas jsem teatrální, ale je to hloupost. A tak jsem jen celý večer seděla a chtěla obejmout, hrozně moc. Je to podivný pocit, s tímhle prostě nepočítám, to je vše. Dělám chyby a marně tě hledám v odrazech všednosti, ale tohle že je rozloučení? Tiché nic, tápání, stopy ve tmě.

To víš... Autobus už vám asi jel.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Třeba poslední miriabel 01. 07. 2012 - 07:46
RE: Třeba poslední kate 07. 07. 2012 - 11:09