31. října 2010...Díky nejistotě i jiným špatnostem

31. říjen 2010 | 20.17 |

Dny teď tak nějak líně plynou. Převaluji je po jazyku z prava doleva. Občas je pošimrám špičkou jazyka - tam, kde jsou mé chuťové buňky na sladké nejcitlivější. Mám ústa plná myšlenek a strach je všechny vyřknout, koušu do nich, válím je pomalu sem a tam, potichu vyplivuji ty hořkosladké zrnka prachu, které mi zůstaly po celé té stověžaté příhodě.

Kalendář je jako řeka. Stránky pomalu přetékají přes jeho okraje a nevalným tempem mě vlnky dní postrkávají k jeho konci. A já jen čekám. Schoulená v koutku pokoje, v očích naději i slzy. Vím co bych měla. Bavit se a užívat. Dne za dnem, protože jsou teď neobyčejně modré a žluté, plné tepla. Posílám mu po bílých beráncích nebe pozdravy plné proseb, tak doufám, že tohle zabírá, protože na víc, na víc, to já mám strach.

Bubáci mi spávají pod postelí. Klubíčko hadů co vylézá ze svých skrýší a opíjí mě myšlenkami, jak to jistě muselo být. A pak jen říkat, on mě asi nemá rád, myslet na šílenosti a spřádat teorie. Nechci být zavřená mezi čtyřma stěnama, nechci odejít, protože on by mohl přijít. Tam a zase zpátky, nikam se nedostat jen čekat - na listopad. A dál? Co dál? Vždyť čekat na prázdniny a ztrácet při tom duši je šílenstvím.

A pak, co je víc než věta mám tě rád?

Nemám se špatně to si nemyslete. Občas taky létám. Cítím se jako nejelpší kamarádka na světě. Opíjím se vínem a taky jím nezdravě. Jen na čokoláádu nemám příliš pomyšlení. Na čokoládu, kterou on má taky v lásce. Sním. Usmívám se na slunce. Cítím se báječně. Občasné chvíle nejistoty vás nesmí udolat. Protože nejistota je jako smrt. Nejistota je ticho, když chcete hrozně moc křičet. Topíte se a lokáte poslední hlty vzduchu, než se za vámi její hladina úplně zavře. Raději vědět než váhat, lépe věřit, vždyť přání se plní, zvlášť ty které si přejeme srdcem.

Je třeba být světu vděčný, to je celé. Děkovat za Francouzsku a její nově objevené štěstí, za nové nabyté schopnosti parkovat, za skvělý gastronomický požitek při spořádání pizzy z mikrovlnky, za báječný pocit tepla, za poslední podzimní vítr, za možnost být chytrá, za úsměvy na tváři, které jsem dnes dokázala vykouzlit ostatním.

Za jakých alespoň pět věcí jste mu vděční dnes vy?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší