31. října 2010...Díky nejistotě i jiným špatnostem

31. říjen 2010 | 20.17 | rubrika: Deníková

Dny teď tak nějak líně plynou. Převaluji je po jazyku z prava doleva. Občas je pošimrám špičkou jazyka - tam, kde jsou mé chuťové buňky na sladké nejcitlivější. Mám ústa plná myšlenek a strach je všechny vyřknout, koušu do nich, válím je pomalu sem a tam, potichu vyplivuji ty hořkosladké zrnka prachu, které mi zůstaly po celé té stověžaté příhodě.

Kalendář je jako řeka. Stránky pomalu přetékají přes jeho okraje a nevalným tempem mě vlnky dní postrkávají k jeho konci. A já jen čekám. Schoulená v koutku pokoje, v očích naději i slzy. Vím co bych měla. Bavit se a užívat. Dne za dnem, protože jsou teď neobyčejně modré a žluté, plné tepla. Posílám mu po bílých beráncích nebe pozdravy plné proseb, tak doufám, že tohle zabírá, protože na víc, na víc, to já mám strach.

Bubáci mi spávají pod postelí. Klubíčko hadů co vylézá ze svých skrýší a opíjí mě myšlenkami, jak to jistě muselo být. A pak jen říkat, on mě asi nemá rád, myslet na šílenosti a spřádat teorie. Nechci být zavřená mezi čtyřma stěnama, nechci odejít, protože on by mohl přijít. Tam a zase zpátky, nikam se nedostat jen čekat - na listopad. A dál? Co dál? Vždyť čekat na prázdniny a ztrácet při tom duši je šílenstvím.

A pak, co je víc než věta mám tě rád?

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 39x

Slovo na pět písmen

25. říjen 2010 | 08.47 | rubrika: Kapky rosy

Jakým slevem se dá vyjádřit láska a dny plné kouzelnosti?

Hřejivým pocitem v břiše plném motýlů, kýčovitostí velkolepých výhledů, čokoladovými pralinkami, nejistotou, chutí se v jednu chvíli usmívat a plakat zároveň, pocitem, že už nic jiného nechcete.

komentáře (5) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 105x

O věcech

23. říjen 2010 | 20.24 | rubrika: Kapky rosy

Těžko se o tom píše. Bláznivá nejistota, která bolí. Body čekání se vám vpíjejí pod kůži, tvoří obrazce - boje. Před vrcholem se vzdáváme nejčastěji. Odkládáme kulmy a rtěnky a stáváme se obyčejnými dívkami. Je možné ukazovat pravou tvář a zářit? Vážně je to to nejlepší, co mohu udělat?

Jsem unavená a bojím se, provádím nebezbečné kousky a tajně jezdím sama vlakem. Připadám si tak, jako

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 54x

Od počátku ke kýči - říjen 2010

19. říjen 2010 | 22.55 | rubrika: Kapky rosy

Temno a ticho, pak příjde listopad. Sychravost, prokřehlé ruce, žádná možnost se zahřát. Hloupá holka, co chtěla si hrát a mít svůj život fajn. Dýchá však nežije. Někdy je zbytečné bít se za lidi, když oni nechtějí. Smutné, srdce rvoucí na malé kousíčky cupují tupým koncem své injekční stříkačky. Pak nic a konec. Tohle je hloupé.

Pro mě je podstatné jen jedno. Podzim. Ticho, jeleni pasoucí se mi pod okny, červené tváře - jak lépe maskovat stud něž venkovním mrazem? Mám před sebou jednu jedinou možnost, zkouška odvahy, pak nic. A Vesmír to ví. Protože o tom píšu, myslím jen a jen na ten vážný okamžik. On prostě musí nastat. Já, chtěla bych tu příležitost - zbavit se nálepky malé holčičky a kouzlit úsměvy. Snažím se pro ni dělat mnoho.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 33x

Jen velké přání

7. říjen 2010 | 22.59 | rubrika: Pod rouškou tmy
Autor blogu vyžaduje pro čtení tohoto článku heslo.
komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x) | přečteno: 7x