O lesních láskách

24. srpen 2010 | 20.56 | rubrika: Deníková

Uznávám, neukazuji se tu příliš často. Mám pro to ale několik věrohodně skvělých výmluv, které nejen omlouvají, ale také mě zpětně nutí k malým i větším pousmáním. Bylo to báječné období. Nabité až k prasknutí. Ráno se vyhrabete z peřin a celý den nemáte čas se pořádně z hluboka nadechnout. Dny plné rušného prachu a přecpaného mhd pak kombinujete s chvílemi provoněnými horskou loukou a jeho vůni, která mě ještě doteď šimrá v nose.

Teď přichází období nevědomosti. Co dál? A co on? Tu vůni cítím všude. Každý můj pór si ji přesně vybavuje a netouží po ničem jiném, než položit si hlavu na jeho široké rameno. Byl chytrý a okouzlující, takoví už studenti medicíny bývají. Byl starostlivý a mile mě bránil, před křivdou okolního světa.

komentáře (5) | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 48x